Pokrok je vidět.

Každý den je vidět, že se má němčina zlepšuje. Uvědomím si to vždycky, když se podívám na plakáty podél cest nebo když se například zaposlouchám do hlášení ve vlaku. Já tomu začínám rozumět.

Pokaždé mám velikou radost. Nedávno mě má rodící se němčina zachránila z velmi zpožděného vlaku a přiměla mě přestoupit na metro. Už chápu plakáty s pozvánkami na festivaly a vím, kam si zajít pro nejlepší zmrzlinu nebo který jogurt je nejchutnější. V obchodě rozumím dotazům na vlastnictví klubové karty a dokáži si objednat kávu s sebou.

Každá z těch maličkostí mě dokáže hodně povzbudit a potvrdit mi, že mé usilí není marné.